Termín „dark patterns“ byl poprvé použit psychology v roce 2010 v souvislosti s boomem e-commerce, který se váže ke způsobu designování webových stránek. Dark patterns (volně přeloženo jako temné vzorce nebo „odvrácený kód“) jsou záměrně naprogramované vnitřní prvky webu, které mají za cíl uživatele oklamat a přinutit ho, aby udělal něco, co ve skutečnosti nechce.
Důvod pro implementaci dark patterns do webových stránek je ve většině případů veden snahou o zvýšení prodeje nebo získání těsnějšího propojení s uživatelem (zákazníkem). V širším slova smyslu je možno za dark patterns považovat jakoukoli praktiku, která manipuluje s vůlí uživatele webu tak, aby byl výsledný efekt výhodný pro provozovatele webu (obchodní společnost), ale nikoli již pro tohoto uživatele. Webové dark patterns jsou typově rozděleny do více okruhů. Společné přitom mají vždy dva prvky, a to právě již zmíněný úmysl manipulovat s vůlí uživatele a prospěch pro vlastníka webu, resp. neprospěch pro jeho uživatele.
Obdobně jako v oblasti vytváření webových stránek lze dark patterns identifikovat i v právu. Příznačné jsou pro ně přitom stejné prvky - mají adresáta, na kterého cílí, se kterým manipulují a kterému neprospívají.
Pro ilustraci uvádíme příklad dvou typů dark patterns tak, jak byly popsány v souvislosti s vytvářením webových stránek , které lze identifikovat i v právní praxi.
1) Forced continuity neboli vynucené pokračování
Jedná se o situaci, kdy zákazník souhlasí s uzavřením určité nabídky (např. s bezplatnou inzercí na zkoušku po dobu jednoho měsíce). Po uplynutí měsíce se však automaticky aktivuje dark pattern, který původně zkušební závazek překlopí v závazek trvalý a současně zavede periodické fakturování bez možnosti okamžitého zrušení závazku. Překvapení zákazníka bývá o to větší, že se o změně obsahu závazku dozví bez předchozí výzvy rovnou s varováním, že nepodvolí-li se, aktivují se všechny ostatní dark patterns odsouhlasené nabídky (např.: výhrada práva, sankce za odstoupení a jiné). Na podstatě tohoto dark pattern jsou založeny tzv. katalogové podvody, které těží z uvedení subjektu v omyl a které jsou již doktrínou popsány a soudně judikovány v případech klamání reklamními agenturami.
2) Roach motel neboli vábnička
Jedná se o situaci příbuznou předchozímu příkladu s tím rozdílem, že vábnička se jako nekalá praktika uplatňuje při zakládání závazkového vztahu. Hojně je tato praktika užívána například mobilními operátory, společnostmi z finančního sektoru nebo poskytovateli energií. Vábnička je v podstatě jednoduchá a nevinná. Založení závazku trvá několik málo minut (čas strávený jedním podpisem), není potřeba většího úsilí a zdánlivě ani obezřetnosti. Pokud se ovšem zákazník chce ze vztahu vyvázat, naráží na mnohdy neopodstatněné až absurdní překážky, které ukončení smluvního vztahu velmi komplikují.
Ve vztahu k veřejnému zájmu lze dark patterns hodnotit jako nežádoucí. Z právního pohledu bychom pak tyto praktiky mohli kvalifikovat jako nekalé. De lege lata lze obranu proti dark patterns podřadit pod normy upravující oblast nekalosoutěžního jednání (např. agresivní obchodní praktiky), rozpor s dobrými mravy či rozpor se zásadami poctivého obchodního styku. Při právní obraně proti těmto praktikám lze nalézt určitá východiska také v námitce neplatnosti právního jednání v důsledku omylu.
Dark patterns přitom mohou mít přesah až do práva hospodářské soutěže nebo práva na ochranu osobních údajů; nelze případně vyloučit ani trestněprávní dopady. Kompetentními subjekty, které by při ochraně proti dark patterns mohly konat, jsou vedle příslušného soudu či státního zastupitelství také Česká obchodní inspekce, Úřad pro ochranu osobních údajů nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Lze shrnout, že ačkoli užívání dark patterns není naším právním řádem výslovně upraveno, jistou ochranu poskytují normy upravující nekalosoutěžní jednání či ochranu spotřebitele.
Máme za to, že tolerovat svévolné používání dark patterns může v konečném důsledku narušit nejen důvěru mezi smluvními stranami, ale také důvěru v právo jako takové. Společensky odpovědný subjekt (obchodní společnost) by se dle našeho názoru měl v mezích zásad poctivého obchodního styku užívání dark patterns zcela vyvarovat.
Mgr. Lucie Kianková, BA
advokátka / IP & IT Law Team Leader
Mgr. Libor Pavlíček
advokátní koncipient
Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.
