Finanční ředitelé v Česku mají po roce pandemické krize opatrný optimistický výhled do budoucna. Optimističtěji vidí finanční vyhlídky své společnosti 48 % respondentů, tedy o 38 procentních bodů více než na jaře 2020, v době první vlny pandemie, a o 17 procentních bodů více než před jejím vypuknutím. To jsou výsledky dvanáctého ročníku studie Deloitte CFO Survey 2021.
Průzkumu názorů finančních ředitelů se na konci loňského roku účastnila více než stovka finančních ředitelů České republiky. Ti zároveň s optimismem zůstávají opatrní. Podle 79 % dotázaných si nemyslí, že by jejich firma měla v rozvaze přijímat větší rizika. Tento trend sílí již od roku 2019. Navzdory optimismu stále přetrvává vysoká míra finanční a ekonomické nejistoty, což potvrzuje 57 % dotázaných v porovnání s pouhými 31 % před pandemií.
„V porovnání se situací před půl rokem se zvýšil počet pozitivních odpovědí na budoucí očekávaný růst výnosů o 25 procentních bodů na 47 %, ale stále však výrazně nedosahuje úrovně v období ekonomického růstu před pandemií. Obdobný zdrženlivý trend v současné ekonomické nejistotě je patrný i v oblasti investic, kdy 36 % dotázaných očekává snížení investic. Před půl rokem to bylo dokonce 58 %, přitom v obdobích před pandemií to bylo jen 15 až 25 %. Dle reakcí finančních ředitelů tak návrat k trendům z období před krizí nemůžeme v dalších dvanácti měsících očekávat,“ říká Ladislav Šauer, partner v oddělení auditu Deloitte.
„V důsledku globální pandemie výrazně vzrostla potřeba digitalizace. Téměř polovina (47 %) finančních ředitelů uvedla, že více než čtvrtina práce bude v příštích dvanácti měsících vykonávána na dálku. Vedle technologií ji umožňující je další pomalu se zabydlující technologií v účetních a kontrolingových procesech automatizace pomocí umělé inteligence. Kromě tradiční oblasti párování plateb (51 %) se umělá inteligence prosazuje v oblastech odhalení chybných dat (8 %) a rekonciliace vnitropodnikových vztahů (8 %),“ dodává Jaroslav Beneš, ředitel v oddělení daní Deloitte.
Nejvíce investic do digitalizace finančních procesů se v roce 2021 plánuje v oblastech zpracování účetních transakcí (45 %), manažerský reporting (29 %), manažerské účetnictví a plánování (26 %), rozpočtování a forecasting (24 %). To odpovídá snaze o automatizaci a snižování nákladů transakčních finančních procesů a posilování procesů pro podporu rozhodování. V příštích letech očekáváme vyšší nárůst investic do procesů plánování, rozpočtování a forecasting, ale také do pokročilé datové analytiky, kterou zatím označilo jen 7 % respondentů,“ upřesňuje Marek Kouřil, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte.
Krize se projevuje i ve strategických prioritách firem a v investicích. Pro příštích dvanáct měsíců je tou nejvyšší prioritou finančních ředitelů růst na existujících trzích, následuje snížení nákladů a zavedení nových produktů či služeb. Nejnižší prioritou je v současnosti expanze prostřednictvím akvizic. Investovat pak plánují zejména do vylepšení organizace a obchodních procesů (64 % respondentů) a ICT infrastruktury (52 %). Nejvýraznější snížení investic pak dopadlo na školení zaměstnanců (18 %). Úplné zastavení investic je nejvýraznější u budování značky a u pozemků a budov (obojí 7 %).
„Průzkum CFO potvrdil také trend, který je patrný v posledních měsících na trhu M&A, na němž dochází k akceleraci v počtu připravovaných či zvažovaných transakcí. Podle 68 % finančních ředitelů dojde v letošním roce k meziročnímu nárůstu v počtu fúzí a akvizic, což je ve srovnání s rokem 2020 nárůst o 28 procentních bodů. S volatilitou a nejistotou na trhu se objevuje řada zajímavých investičních příležitostí, ale i snaha investorů po posílení tržní pozice, a to napříč ekonomickými sektory,“ dodává ředitel v oddělení finančního poradenství Deloitte Roman Lux.
Je jasné, že ekonomika zpomalí
Celkem 71 % dotázaných finančních ředitelů odhaduje růst HDP v Česku na 1,5 % a méně. To je o 20 procentních bodů více než před rokem. Už se ale zřejmě tolik neobávají o nedostatek zaměstnanců. Podle 88 % respondentů se totiž zvýší míra nezaměstnanosti. Převažujícím názorem je, že personální náklady se nezmění nebo mírně vzrostou. Oproti minulému roku se tedy snížil tlak na růst personálních nákladů.
Překvapením není ani pohled dotázaných finančních ředitelů na rizikové faktory v příštích dvanácti měsících. V čele je stále snížení domácí (55 %) a zahraniční (46 %) poptávky, ekonomický výhled (39 %) a kurzové riziko (29 %). Nedostatek kvalifikované pracovní síly se po jarním propadu řadí s 28 % mezi pátý nejvyšší rizikový faktor.
„Navíc se meziročně zdvojnásobil počet těch, kteří vnímají jako významné riziko kybernetické útoky, konkrétně na 12 % dotázaných. Po nedávných útocích na nemocnice a významném navýšení práce z domova, často za využití soukromých počítačů, se ostatně není čemu divit,“ uzavírá Jan Seidl, ředitel v oddělení Risk Advisory
Více informací o názorech finančních ředitelů naleznete zde.
