Usnadnění nástrojů a procesů práce z domova je pro finanční ředitele v Česku nejdůležitějším poučením ze současné pandemické krize. 73 % respondentů jej plánuje jako dlouhodobý krok své firmy po krizi. Se 47 % následuje orientace na automatizaci a se 42 % posílení kompetencí v oblasti řízení cash-flow. To jsou výsledky studie Deloitte CFO Survey 2020. Jedenáctý ročník průzkumu mezi finančními řediteli tentokrát proběhl ve dvou vlnách – před krizovou situací a po zavedení opatření vlády.
„Před krizí nebylo agilní plánování ani forecasting pro finanční ředitele nejdůležitějším tématem. Nyní ale naléhavá potřeba činit rozhodnutí na denní bázi vyžaduje rychlé vyhodnocení různých scénářů a měnících se proměnných ve finančních modelech. Je zřejmé, že si tato situace žádá robustnější technologická řešení. Tradiční plánovací nástroje proto v mnoha případech nestačí,“ říká Ladislav Šauer, partner v oddělení auditu Deloitte.
„Zejména kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků byla žhavým tématem i před krizí automatizace finančních procesů. Dnes je její potřeba ještě naléhavější, protože přibývá potřeba snižovat náklady a využívat drahé zdroje efektivně. Dalším důležitým aspektem je i snižování provozního rizika spojeného s nedostupností zaměstnanců na pracovišti,“ dodává Jan Voříšek, ředitel v oddělení daní Deloitte.
Nouzový stav přiměl firmy zavést řadu mimořádných opatření. Mezi nimi dominuje podle průzkumu Deloitte práce z domova („Home Office“) pro všechny zaměstnance (81 %), zrušení či odložení plánovaných investic (57 %) a sestavení krátkodobého finančního plánu dle různých scénářů (56 %).
Příprava na náročnější období
Průzkum ukázal, do jaké míry změnili finanční ředitelé během pandemické krize názor na vyhlídky svých firem. Před krizí je vidělo spíše nebo výrazně méně optimisticky 29 % respondentů, nyní je to 73 %. Míra externí ekonomické nejistoty u nich vzrostla během uplynulých měsíců o 31 procentních bodů na 62 %. Ve větší míře očekávají respondenti v Česku v příštích dvanácti měsících snížení výnosů (54 %) a snížení počtu zaměstnanců (48 %).
Předpokládané zpomalení ekonomiky respondenty z řad finančních ředitelů nutí přehodnotit strategické priority. 43 % z nich za ni považuje snížení nákladů. To je o osm procentních bodů více než před krizí a dokonce o 28 procentních bodů více než v roce 2019. Rozvoj talentu se pak dostal mezi nejméně důležité priority.
„Finanční ředitelé si zvláště v nynějším krizovém období uvědomují, jak je důležité dlouhodobě pracovat na finanční odolnosti firmy. Odolnost během krize mimo jiné znamená schopnost se správně a rychle rozhodovat. V reakci na současnou situaci významná část respondentů proto zvažuje kroky k posílení kompetencí a nástrojů podporujících rychlé manažerské rozhodování. Konkrétně se jedná o agilní plánování a forecasting, lepší manažerský reporting, řízení cash-flow a s tím vším související a nevyhnutelnou digitální transformaci ve financích.“ dodává Marek Kouřil, ředitel v oddělení poradenských služeb Deloitte.
Překvapením nejsou proto ani změny názoru dotázaných finančních ředitelů na rizikové faktory v příštích 12 měsících. Do čela se dostalo snížení domácí (57 %) a zahraniční (51 %) poptávky, kurzové riziko (43 %) a ekonomický výhled (31 %). Loňský největší rizikový faktor, nedostatek kvalifikované pracovní síly, nyní řadí mezi zásadní už jen 13 % respondentů.
O průzkumu
Průzkumu názorů finančních ředitelů a její aktualizace v květnu 2020 se účastnilo více než pět stovek finančních ředitelů (CFO) 12 zemí střední Evropy, včetně České republiky.
