Daňový odpočet na výzkum a vývoj představuje zajímavou cestu, jak snížit daně z příjmů v případě, že daňový poplatník provádí výzkumné a vývojové aktivity. Ačkoliv výpočet tohoto odpočtu není příliš komplikovaný, jeho správné a řádné uplatnění v daňovém přiznání má mnohá úskalí. Kromě legislativy významně ovlivňuje podmínky také judikatura Nejvyššího správního soudu. V neposlední řadě hraje roli i praxe finanční správy při daňových kontrolách.
